Barbora Hubáčková: Snažím se, aby se jezdectví dostalo lidem pod kůži

Když se Barbora Hubáčková ohlíží za uplynulými devíti ročníky mezinárodních skokových závodů CSI Olomouc, vzpomene si na divoké začátky, kdy se velká část týmu doslova učila za pochodu, ale také na skvělé zážitky ze sportovní arény i mimo ni. 

Dnes patří Equine Sport Center mezi nejzkušenější pořadatele parkurových závodů a organizátoři rozšířili své pole působnosti také o drezurní mítinky. Téměř ve všech případech se stává, že o účast na akcích je mezi jezdci větší zájem, než umožňuje maximální kapacita z hlediska ustájení koní a počtu startů pro jednotlivé závodní dny. Velkou odměnou je pak pro majitelku areálu zájem ze strany partnerů, pro něž tradičně připravuje skvělé zázemí ve VIP sektoru.

Letos se koná již 10. ročník mezinárodních skokových závodů v Olomouci. Co vás napadne jako první, když vám někdo připomene toto kulaté výročí? 

Jako první mě napadne, že je neuvěřitelné, jak ten čas letí. Pamatuji si každý ročník. První ročník plný stresu, ročník, kdy jsem v tradičním závodním vedru běhala po areálu měsíc před porodem, další ročník, kdy poprvé vyhrál Aleš Opatrný a všichni jsme brečeli jako želvy, a pak zvláštní covidové ročníky. Každý z těch devíti ročníků byl jedinečný a věřím, že takový bude i ten letošní desátý.

Když jste kupovali Equine Sport Center Olomouc, měla jste již v hlavně představu o tom, že by se na tomto místě měly konat mezinárodní závody v parkurovém skákání?

Že budeme pořádat mezinárodní závody mě nenapadlo ani náhodou. Nepomýšlela jsem ani na Český skokový pohár nebo mistrovství České republiky. Na začátku jsme si chtěli závody jen vyzkoušet, pomalu se učit, ale pak přišla v listopadu 2013 nabídka na sponzoring CSI, tedy mezinárodních skokových závodů. Robert Smékal, kterému neřekneme jinak než Bertík, k nám také přesunul své brněnské kolo Českého skokového poháru a už se to s námi vezlo. A jedeme na této vlně vrcholového sportu stále.

Jak vzpomínáte na přípravy úplně prvního ročníku CSI a jaké jsou z té doby vaše nejsilnější zážitky?

Byla to rána z čistého nebe. Jak jsem již zmínila, v listopadu 2013 jsme podepsali sponzorskou smlouvu a měli jsme půl roku na přípravu něčeho, o čem jsme vlastně ani pořádně nevěděli, co to je. Tehdy nám velmi pomohla Klára Damborská, dlouholetá ředitelka tohoto meetingu. Pod jejím vedením jsme to zvládli a dodnes jsme jí za to moc vděční. Určitě jsme se dopustili mnoha začátečnických chyb, ale ty byly zákulisní a myslím, že sportovci si toho ani nevšimli. První ročník byla jedna velká euforie. Závodila generace jezdců, kteří předváděli nejen úžasné sportovní výkony, ale dokázali se i bavit. Takže o večírcích prvního ročníku se dodnes traduje řada příběhů. Zejména naše tehdejší juniorská sestava, která už ukončila sportovní kariéru, se mi vryla nesmazatelně do paměti.

Svého času se jednalo o jediné mezinárodní skokové závody pořádané v České republice. Čím si vysvětlujete, že se tehdy dalším pořadatelům nechtělo jít do mezinárodního formátu? 

V první řadě to bylo a stále je o penězích. Pořádání mezinárodních závodů je nejen náročné organizačně, ale i finančně. Tehdy chyběli sponzoři a nikdo nevěděl, zda vůbec přijedou do České republiky zahraniční jezdci. Chvíli trvalo, než jsme se opět dostali na světovou mapu parkurového skákání. Dnes už je situace úplně jiná. Díky Prague Playoffs jsme se dostali i na mapu Global Champions. V Evropě je v posledních letech čím dál víc mezinárodních závodů a jezdci si mohou vybírat, kam pojedou. Olomouc si přesto našla tradiční místo v jejich kalendářích a letos opět můžeme hostit více než tři stovky koní. 

Vy od začátku dáváte poměrně velký důraz na kvalitu VIP sektoru, který je vždy na velmi vysoké úrovni, a i díky tomu si akci pochvalují vaši komerční partneři. Můžete vysvětlit běžnému návštěvníkovi vašich závodů, proč je i tato část organizace tak moc důležitá pro pořadatele a proč se vyplatí nepodceňovat její význam? 

Pro mě VIP sektor představuje několik příležitostí. V první řadě je to možnost poděkovat partnerům za podporu a důvěru, kterou nám dali, protože bez jejich přispění by se tato akce nemohla uskutečnit. Proto mé velké díky patří našemu novému generálnímu partnerovi Bance CREDITAS a samozřejmě i všem ostatním, kteří se na letošním ročníku podílejí. Snažíme se jim ve VIP zóně zprostředkovat nejen nezapomenutelný sportovní zážitek, ale také setkání se zajímavými lidmi a v neposlední řadě i kulinářský zážitek, protože o raut se již tradičně stará michelinský šéfkuchař Roman Paulus.

Další příležitost, kterou nám VIP sektor nabízí, je jistá osvěta. Většina pozvaných hostů sice ví, co je to parkur, ale ne vždy znají například pravidla nebo princip závodu. Proto se snažím hosty brát do kolbiště, ukazovat jim jednotlivé skoky, vysvětlovat jim pravidla, seznámit je s tím, jak důležité je pro koně skákat na kvalitních površích. Jsme sport, který v západních zemích má neskutečnou oblibu. Jezdci jsou Super Stars a na závody chodí tisíce lidí. Snažím se, aby se hostům, většinou nekoňákům, parkur dostal pod kůži a přivedli k němu i svoje děti. Ráda bych, abychom už nebyli vnímaní jako okrajový sport. 

Když se ohlédnete za uplynulými devíti ročníky, které z nich vnímáte jako nejvíce vydařené a proč? 

Všechny se vydařily, nedokážu si vybrat. Ale asi nejvíc emocionální byl covidový rok 2020. Podařilo se nám přesunout CSI na srpen a závod jako jednomu z mála areálů v Evropě uskutečnit. Přijali jsme 370 koní, dalších 100 jich bylo na waiting listu, všichni chtěli závodit a u nás to šlo! Tehdy to byl obrovský pocit svobody a štěstí. Jako bonus navíc vyhrál Aleš Opatrný s Forewerem, takže to byla atmosféra, jak kdyby fotbalisti vyhráli mistrovství světa. 

V posledních dvou letech jste přidali také Světový pohár v drezuře a celou řadu dalších kategorií mezinárodních soutěží v této disciplíně. Která z disciplín je vašemu srdci nejblíže? 

Náš areál začínal jako skokový a pořád jsme duchem i myšlenkami skokani. Teď ale nevím, jestli bohužel nebo bohudík moje starší dcera před čtyřmi lety začala jezdit drezury. Docela jí to šlo, tak jsme se rozhodli, že zařadíme do našeho sportovního programu i drezury. Nejdřív národní a od loňského roku i mezinárodní. A světe div se, letos jsme měli čekací listinu i na CDI! Musím říct, že je to úplně jiný svět plný soustředění a ticha. Člověk ani neví, že jsou u nás vlastně závody. Drezura je svět plný elegance a tance. Nádherný a dechberoucí. Ale duchem jsme u nás stejně všichni skokani. :o)

Při CSI v Olomouci bývají tradičně tribuny zcela zaplněné, což není při obdobných akcích zcela samozřejmé. Čím si právě tento mítink získal přízeň široké veřejnosti?

Upřímně si myslím, že svou roli v tom hraje i to, že jsme na Moravě. Jsme druhé největší jezdecké závodiště v Česku. Moraváci se moc rádi baví a fandí. A podobných akcí tu moc nemáme, takže mnoho rodičů vezme děti a jdou si k nám připravený sportovní program prostě užít. Podporujeme to i tím, že máme vstup zdarma.

Jak byste ráda tyto závody do budoucna dál rozvíjela? 

Určitě bych se pokusila příští rok zařadit dětskou túru. Čím dál tím více českých dětí závodí a myslím, že si to zaslouží. Je stále těžší konkurovat závodům v okolních státech, takže do budoucna bych chtěla především udržet standart našich závodů. A stále si uchovat tu pohodovou atmosféru, aby se k nám jezdci i diváci rádi vraceli.

Podrobnosti o programu Banka CREDITAS CSI2*-W Olomouc jsou na oficiálních internetových stránkách s adresou www.csiolomouc.cz. Vstupné pro diváky je zdarma. Všechny soutěže bude možné sledovat nejen z ochozů kolbiště, ale také prostřednictvím HbbTV České televize nebo internetových kanálů EquiTV.cz a ClipMyHorse TV. Velkou cenu odvysílá živě také program ČT Sport. 

Foto: Jan Andrash, poskytlo ESC Olomouc